Mátyás I. (Hunyadi) Ražení

<p>Za vlády Mátyáse Hunyadiho, počínaje rokem 1470, byla z rozhodnutí sněmu, který zvolil mladého krále, zahájena ražba prvních mincí s Mátyásovým jménem. Tím začala ražba mincí se jménem Mátyás, kterou lze rozdělit na dvě velké etapy, éru roční ražby a éru stálých peněz. Aby byly od sebe snadno rozeznatelné, byl obraz medaile každý rok obměňován a opatřen různými erby. Tyto takzvané heraldické stříbrné mince byly raženy v letech 1458 až 1467. Poté došlo v oblasti uherského stříbrného mincovnictví k obrovské reformě, v jejímž důsledku Mátyás na dlouhou dobu stabilizoval měnu uherský denár. Tehdy se objevily tzv. madonské mince, což byly mince s trvalým mincovním obrazem a nemusely být vypláceny každý rok, ale zůstaly v oběhu dlouhou dobu. Nové mince se razily pouze tehdy, když byly potřeba k doplnění a doplnění nedostatku peněz v oběhu. Permanentní ražba mincí pokračovala až do konce Matyášovy vlády.V tomto období byly stříbrné mince raženy ve třech měnách: každý denár měl obule a garasa. Podstatou reformy bylo, že Mátyás si vzal za vzor moneta maiort, slavnou stříbrnou minci ze Zikmundovy éry, a razil cenné, vysoce kvalitní stříbrné mince. Odstranil úpadek měny a ve všech zemských mincovnách byly raženy stříbrné mince konstantní hodnoty, jejichž kurz byl 1 zlatý forint = 100 denárů. Razili také těžší stříbrnou minci, garas, kterých se dvacet kusů prodalo za jeden zlatý forint. Mátyásova měnová reforma stabilizovala měnové hodnotové vztahy na více než padesát let a upevnila kurz zlata forint-denár.</p>