Řím Ražení

<p>Ražba mincí císaře Říma (330-348) odráží změny ve finanční situaci Římské říše. Ve třicátých letech 30. století, po přesunutí hlavního města říše do Konstantinopole, Řím výrazně snížil množství ražby. Tento krok byl pravděpodobně důsledkem toho, že ekonomika říše procházela těžkými časy. Množství ražby se však začalo opět zvyšovat ve 40. letech 30. století, což svědčí o hospodářském oživení říše.Rímské ražby byly vyrobeny v těchto nominálních hodnotách: Aureus: zlatá mince, váha 4,5 gramu, Solidus: zlatá mince, váha 4,1 gramu, Argenteus: stříbrná mince , váha 3,6 g, Follis: bronzový peníz, váha 10 g. Aureus a solidus byly mince nejvyšší hodnoty a používaly se hlavně při úředních platbách. Argenteus je nejcennější ze stříbrných mincí a používal se také v obchodě. Follis byly peníze s nejnižší hodnotou a byly používány v každodenním životě Nejcharakterističtějšími motivy římského ražení mincí, na líci byl obvykle portrét císaře. Na zadní straně byly patrné symboly císařovy vlády, jako císařský diadém, labarum (křížový prapor) nebo císařský trůn Mince z římské doby jsou i dnes cennou numismatickou raritou.</p>