János I. (Szapolyai) Ražení

<p>János Szapolyai (1526–1540) razil mince stejně jako Ferdinand I. (1526–1564) z rodu Habsburků. Až do počátku 50. let 16. století přežíval pozdně středověký uherský peněžní systém téměř beze změn. Medailový obraz a ryzost mincí rovněž odpovídají podmínkám roku 1467/1470, jako pokračování tehdejších ražebních tradic, kvalitu vydávaných mincí lze vzhledem k narůstajícímu počtu padělků označit za dobrou. , byla problematika ražby pravidelně na pořadu jednání tehdejších národních sněmů. Již na zemském sněmu krále Jánose v Budíně v roce 1527 bylo stanoveno, že každý musí přijmout peníze ražené králem - pod trestem smrti - právo razit peníze náleží výhradně králi, peníze jím vydané musí použít jako platební prostředek. O dobré kvalitě mincí krále Jánose svědčí fakt, že ve svém mincovním dekretu z roku 1531 nařídil ražbu deseti latových (625‰) denárů ze sta marek stříbra.Na zlatých forintech Jánose ze Szapolyai je zobrazena jednotná medaile obraz. Avers zobrazuje korunovanou Pannu Marii sedící na půlměsíci s Ježíškem po její pravici. Na reverzní straně byl zobrazen svatý László v portrétu s halapartnou v pravé ruce a venkovským jablkem v levé ruce. Na konci 30. let 16. století však na některých zlatých mincích ražených v Cluj-Napoca byl Szûz Mária nahrazen titulem Szapolyai.</p>