II. (Velký) Ottokár Jeho život

<p>II. Přemysl Ottokár se narodil v roce 1232 jako druhorozený syn českého krále Václava I. Nejprve byl moravským vikomtem, poté roku 1251 dobyl Vídeň. Později byl zvolen vévodou rakouským a po smrti otce v roce 1253 převzal moc nad Čechami. Jeho prvním gólem bylo držení Štýrska, ale zároveň IV. Béla také bojoval za zemi, a tak se dohodli, že provincie nakonec připadne Bélovi. To však nevydrželo, protože štýrské řády se vzbouřily proti uherskému králi a uznaly pouze autoritu Ottokára. Českému králi se nakonec podařilo vytlačit uherská vojska ze země. Získal tehdy většinu území dnešního Slovinska včetně krajnské provincie. Tehdy také získal hrad Hölslendva. Manželka českého krále byla neplodná, proto se s ní se svolením papeže rozvedl a oženil se s IV. Bélova vnučka Kunigunda Ottokárovy statky později sahaly od Slezska až k Jaderskému moři. Stal se nejmocnějším panovníkem Německo-římské říše. Právě proto se němečtí voliči báli jeho moci, a proto byl prozatím zvolen králem Rudolf Habsburský. Německý král se chtěl zmocnit rakouských provincií. Ottokár požadavek samozřejmě neakceptoval, ale v roce 1274 byl zbaven práv na Rakousko, Štýrsko a Korutany a v roce 1276 byl vyobcován z Říše. Rudolf vpadl do Rakouska a vídeňským mírem z listopadu 1276 ho donutil vzdát se veškerého majetku kromě Čech a Moravy.V roce 1278 se Ottokár pokusil získat zpět své panství, ale byl zabit v bitvě. Dobytá území získali Habsburkové. Jeho syn Václav si mohl ponechat pouze českou korunu.</p>

II. (Velký) Ottokár Ražení

<p>Stříbrné denáry se na dlouhou dobu staly nejzákladnějšími penězi v Evropě. Výraznou změnu v mincovnictví středověku přineslo 12. století, kdy se masově objevily mince ražené z tence tepaného stříbrného plechu pomocí jediného razidla, tzv. brakteáty. Brakteát znamená tenkou desku. Jejich tvar je kulatý, někdy hranatý. Jejich vyobrazení jsou vždy kulatá a velmi útržkovitá, vzhledem k tenkosti mince působí na rubu jako negativní dojem. Ražba brakteátů umožnila vyrobit ze stejného množství stříbra podstatně více mincí a musela být ražena pouze jedna strana, což přineslo i úspory a zvýšilo produktivitu ražeb. Po ražbě se peníze daly vystřihnout ze stříbrného plátu nůžkami a mince se daly snadněji stříhat (často byly rozpůleny a použity jako drobné). Velikost brakteátů se pohybovala od 11 do 50 mm. Za vznikem brakteátů stály ekonomické potřeby. Poptávka po měně se zvýšila v místech setkání křížových výprav a podél trasy jejich pochodu, ale zároveň navzdory objevu nových stříbrných dolů v Německu nebyli Verdové schopni výrazně zvýšit svou produktivitu, protože pokračovali pracovat s technologií používanou ve starověku. Brakteáty by mohly být vyrobeny ve větším počtu, čímž by se vyřešil problém produktivity verdů. Byly v oběhu dvě století.</p>