Karel I Jeho život

<p>OBLOUK. (Boldog) Károly (celé jméno: Karl Franz Josef Ludwig Hubert Georg Maria von Österreich; Persenbeug, Rakousko, 17. srpna 1887 - Funchal, ostrov Madeira, 1. dubna 1922) rakouský arcivévoda, poslední vládce rodu Habsbursko-Lotrinsko , mezi lety 1916 a 1918 jako Károly I., poslední císař rakouského císařství a IV. Károly, poslední uherský král, poslední panovník rakousko-uherské monarchie. Je také posledním českým a posledním chorvatským králem z rodu Habsbursko-Lotrinsko. Po jeho dvouleté vládě byly Rakousko a Maďarsko prohlášeny za republiky. Nerezignoval, ale přijal novou formu vlády, kterou si lze přečíst v Eckartsauské deklaraci. V roce 1921 se dvakrát neúspěšně pokusil o návrat na trůn Syn arcivévody Františka Otty a královské princezny Marie Jozefiny Saské se stal dědicem císaře Františka Josefa poté, co byl v Sarajevu zavražděn jeho strýc, arcivévoda František Ferdinand Rakouský. v roce 1914. 1911. 21. října se na zámku Schwarzau am Steinfeld v Dolním Rakousku oženil s princeznou Zitou Bourbon–Parma (1892–1989), se kterou měl osm dětí, Károly nastoupil na trůn v listopadu 1916, po smrti Ference Józsefa. Tajně se pokoušel vyjednat vystoupení rakousko-uherské monarchie z první světové války, bohužel se mu to nepodařilo. Po příměří z 11. listopadu 1918 se Károly zřekl své účasti na státních záležitostech, ale zároveň zůstal na trůně. Následujícího dne byla vyhlášena Německo-rakouská republika, v dubnu 1919 ho rakouský parlament oficiálně sesadil z trůnu a poté vyhostil do Švýcarska, zbývající roky života strávil Károly obnovou monarchie. V roce 1921 se dvakrát pokusil získat maďarský trůn; oba selhali kvůli nedostatku podpory od regenta Miklóse Horthyho. Károly byl podruhé vyhoštěn, tentokrát na portugalský ostrov Madeira, kde krátce nato onemocněl a zemřel na selhání dýchání v roce 1922. Následníkem trůnu se stal jeho prvorozený syn Otto Habsburg, který však nikdy nastoupil na trůn a nakonec se v roce 1961 v prohlášení vzdal nároku na rakouský trůn, aby mohl s rodinou odcestovat do své bývalé vlasti. Nároku na uherský trůn se nikdy nevzdal, neboť ho o to komunistické vedení ani nepožádalo II. Papež Jan Pavel IV Károly byl blahořečen 3. října 2004 ve Vatikánu na Svatopetrském náměstí.</p>

Karel I Ražení

<p>Ražba rakouského císaře Karla I. z let 1916 až 1918 se vzhledem k válečným podmínkám výrazně liší od předchozích let. Císař nastoupil na trůn v roce 1916, po smrti Františka Josefa, a okamžitě čelil ekonomickým a finančním důsledkům války. Finanční situaci ještě zhoršilo odstoupení rakousko-uherské monarchie od zlatého standardu v roce 1917. V důsledku toho došlo za vlády Karla I. k mnoha změnám v ražbě mincí. V roce 1916 zavedl císař tkz „válečné peníze“, které byly sotva kryty. Válečné peníze se rychle znehodnocovaly a způsobily silnou inflaci v ekonomice.Mezi mincemi raženými za vlády císaře jsou nejzajímavější válečné peníze z roku 1916 a měděná mince z roku 1917 v hodnotě 1 koruny, tato měna byla jedinou měděnou mincí rakousko- Uherská monarchie, která byla ražena za vlády Karla I.I. Na konci Karlovy vlády se ražba rakousko-uherské monarchie zcela zhroutila. Císař abdikoval v roce 1918 a monarchie se rozpadla.Tyto mince jsou nyní vzácné a cenné.</p>