II. Ferdinanda Jeho život

<p>II. Ferdinand se narodil v červenci 1578 ve Štýrském Hradci II. Jako nejstarší syn arcivévody Károlyho a princezny Marie Anny Bavorské. Z jeho 15 sourozenců zůstalo jen velmi málo, mnozí se dožili sotva 20 let.</p> <p>Jeho otec zemřel v roce 1590. V té době sotva 17letý Ferdinand ještě nemohl převzít trůn, neboť podle vladařovy vůle mohl pokračovat ve vládnutí až po dovršení 18 let. Jeho poručníkem byl jmenován arcivévoda Ernő. V roce 1596 se pustil do správy svých provincií. Vyhlásil protireformaci, která si vyžádala mnoho obětí, takže mnoho lidí opustilo Ferdinandovy statky. Habsburkové vesměs usilovali o jednotnou centralizovanou říši, snažili se co nejvíce budovat absolutistické rámce, ale arcivévoda nechtěl tento řád udržovat. V roce 1627 dal České republice novou ústavu, obnovující stará práva.</p> <p>Jelikož v domě Habsburků II. Císař Svaté říše římské Rudolf a Matyáš zůstali také bez nástupce a následníkem trůnu byl určen Ferdinand.</p> <p>V roce 1617 byl nejprve korunován českým a poté 18. května 1618 uherským králem. V roce 1619 konečně získal titul německo-římského císaře. Mezitím už rok probíhala třicetiletá válka. V roce 1621 II. Ferdinand a Gábor Bethlenovi uzavřeli Nikolsburgský mír. Výměnou bylo 7 uherských žup znovu připojeno k Transylvánii a Bethlen dostal titul dědičného císařského vévody.</p> <p>V jeho posledním roce, v roce 1636, jeho syn III. Za svého nástupce zvolil Ferdinanda a roku 1637 zemřel ve Vídni.</p>

II. Ferdinanda Ražení

<p>II. Ferdinand (1618-1637) byl členem habsburské dynastie, císařem habsburské říše, českým a uherským králem. Když Ferdinand nastoupil na trůn, panovníci tradičně razili své vlastní mince na znamení své vlády a moci. Ferdinandovy mince se však razily v Čechách a dalších oblastech, kde byl uznáván jako král či panovník. Peníze byly v oběhu v mnoha oblastech habsburské říše II. Ferdinand zpočátku razil zlaté a stříbrné mince. Mezi zlaté mince patřila koruna (korunové zlato) a španělský centurion, které se objevovaly v různých nominálních hodnotách. Mezi stříbrné mince patřily tolar (tálor), koruna a rakouská koruna, které byly v oběhu v různých hmotnostech a nominálních hodnotách. Tyto mince často zobrazovaly II. Ferdinandův portrét či erby V 19. letech 16. století, kdy za Ferdinandovy vlády zuřila třicetiletá válka, se ražba mincí dostala do potíží. Kvůli válce a nestabilitě se mnoho oblastí potýkalo s aspiracemi na nezávislost a finančními problémy, což ovlivnilo i ražbu mincí. V tomto období některé oblasti razily vlastní mince, na kterých II. Místo Ferdinandova portrétu či erbů byli vidět místní panovníci či symboly II. Za Ferdinandovy vlády se peníze objevovaly v různých verzích a nominálních hodnotách. Kvůli třicetileté válce a ekonomickým výzvám té doby byl peněžní systém nestabilní a praktiky ražení mincí se mnohokrát změnily.</p>