Zsigmond Báthori Jeho život

<p>Zsigmond Báthori, příslušník rodu Báthoryů, se narodil 20. března 1572 ve Váradu a zemřel 27. března 1613 v Libochovicích. V letech 1586 až 1602 byl několikrát knížetem Transylvánie a roku 1598 také vévodou z Ratiboře a Opole ve Slezsku. Když byl Zsigmond ještě dítě, byl na přání svého otce v roce 1581 zvolen vojvodem po boku svého strýce prince István Báthory. Po smrti svého strýce, v roce 1586, převzal knížecí titul. Parlament ho v roce 1588 prohlásil za plnoletého, ale až poté, co souhlasil s vyhnáním jezuitů ze země. Jako silný zastánce katolického náboženství se mezi protestanty rychle stal neoblíbeným Vstoupil do Svaté ligy proti Osmanské říši, ale protože nedokázal o svém plánu přesvědčit parlament, předal v roce 1594 vládu svému synovci Báthorymu. Boldizsár. Nedlouho poté se však s pomocí kapitána Istvána Bocskaie vrátil na trůn a zajal a následně zavraždil opoziční pány a svého synovce. Oženil se s rakouskou arcivévodkyní Márií Krisztiernou II. Neteř císaře Rudolfa, ale její manželství nebylo nikdy anulováno, pravděpodobně kvůli její homosexualitě. Ve spojenectví s princem Mihálym Vitézem z Havasalföldi a princem Ștefanem Răzvanem z Moldavska porazil Turky u Gyurgyeva, ale po triumfu následovala řada tureckých vítězství, takže král II v roce 1598 abdikoval. Ve prospěch Rudolfa ho Bocskai přesvědčil, aby se vrátil, ale protože se nedokázal s Turky dohodnout, v roce 1599 znovu rezignoval, tentokrát ve prospěch svého bratrance kardinála Andráse Báthoryho.</p>

Zsigmond Báthori Ražení

<p>Za vlády sedmihradského knížete Zsigmonda Báthoriho v letech 1586 až 1599 prošlo sedmihradské mincovnictví výrazným rozvojem. Jako pečeť svého spojenectví s Habsburky začal kníže v roce 1588 razit zlatý forint, na kterém byl kromě habsburského znaku i jeho vlastní erb. Za patnáctileté války hrály tyto peníze důležitou roli v obchodních a finančních transakcích, Zsigmond Báthory razil i stříbrné mince, mezi nimiž byl nejrozšířenější 20 kraj. Na těchto mincích je vedle princova portrétu nápis "SIGISMUNDUS DG PRINCEPS TRAN. ET SERV. REGIS HUNG." Knížecí ražba mincí významně přispěla k rozvoji sedmihradského hospodářství. Peníze hrály důležitou roli nejen v obchodních a finančních transakcích, ale také při zvyšování autority a mocenského postavení knížete.</p>