Ferdinand I Jeho život

<p>Ferdinand I. z rodu Habsburků se narodil 10. března 1503 v Alcalá de Henares nedaleko Madridu. Jeho rodiče, II. Královna Johanna Kastilská a král Filip I. Kastilský. Z jejich manželství se narodilo 6 dětí. Od matky byl oddělen, když mu bylo pět měsíců, a svého otce nikdy neviděl až do roku 1506, kdy se vrátil do Kastlie, aby převzal trůn. Mezitím král Filip již umíral. Když se to dozvěděl Ferdinandův dvořan, uvedl město do pohotovosti, aby ochránil malé dítě pro případ, že by se pokusilo utéct.</p> <p>Poté, co jeho otec zemřel v Burgosu, přišlo do města několik lidí a přihlásili se k němu. Nakonec souhlasili s jeho předáním, takže byl opět pod ochranou Kastilského království. V následnictví trůnu nastala primogenitura, takže trůn neobsadil Ferdinand, ale jeho nejstarší bratr Károly. Navzdory tomu ho Ferdinand ve všem podporoval a pomáhal, ale Karel ho nakonec poslal z království. Poté se rozhodl své rodiště navždy opustit.</p> <p>V roce 1515 uzavřel císař Miksa I. habsbursko-jagellonskou svatební smlouvu. V roce 1521 se oženil s Annou Jagielló, která později porodila rakouskému arcivévodovi 3 syny a 12 dcer. V roce 1526 byl v Székesfehérváru korunován na uherského krále a o pár měsíců později obdržel i českou královskou hodnost.</p> <p>V posledních letech svého života Károly V. rezignoval na svůj post, čímž získal Ferdinand titul německo-římského císaře a jeho syn Filip území, kterým dosud vládl. Tím byl rod Habsburků rozdělen na dvě části. Za svého nástupce si vybral svého syna, prince Miksu, který byl v roce 1536 korunován. Zemřel o rok později ve Vídni. Jeho motto: "Buď spravedlnost, ať zahyne svět!"</p>

Ferdinand I Ražení

<p>Ferdinand I. razil gulden (vyšší) jako platidlo v Uhrách v letech 1553-54. Vzhledem ke dvěma okřídleným hlavám andělů na zádech, tkz také se mu říkalo andělský talier. Taler měl kvocienty (1/2, 1/4) a násobky (2, 3, 4, někdy 5krát). Tolar zůstal oběžnou měnou v Uhrách až do roku 1867. Kromě stříbrných tolarů a denárů razil panovník peníze i ve zlatě. Za své vlády razil mince v několika mincovnách, ve Vídni, Körmöcbány, Kassa, Konsztainica, Szeben, Nagybány, Bratislava a Szomolnok. V tomto věku se zlaté forinty nazývaly dukáty podle benátských zlatých mincí, které byly nejcennějšími zlatými mincemi v Evropě. Kvůli jejich vysoké hodnotě byly dukáty obvykle váženy, aby bylo možné zkontrolovat, zda nedošlo k padělání a obřízce.</p>